Konec

2008-07-09 16:50 napsal Lukáš Havrlant

Tento blog stagnuje. Nic se tady neděje, a nevím, co bych tady měl psát. Původním tématem blogu byl webdeisgn a HTML. O tom už ale prakticky nic nevím. Snažil jsem se tady občas psát o osobních věcech nebo o nějakých kravinách. Ale prostě to tady nesedělo. Rubrika internet je agregována přímo na weblogy.cz, což je sice fajn, ale přespříliš lidí mi stejně nějak nesedí. Zkrátka a jednoduše řečeno, webdesignu už nerozumím, všechno ostatní je na tomto blogu OT, proto ho zavírám a zakonzervuju. A další blog už nebude. Tak. :-P

Tady ještě komentáře nechám, takže můžete vyjádřit názory ;-).

Komentáře [4]

Rozhovor: Anarchie je rovnost a solidarita

2006-11-15 19:03 napsal Lukáš Havrlant

Dnešní číslo občasníku A tak dále přináší exkluzivní rozhovor s místním anarchistou Fiussem. Témata byla samozřejmě směřována směrem anarchistickým, ale také nebyla zapomenuta jiná palčivá témata. Nuže, čtěte:

Jak ses stal anarchistou? Jaký byl u tebe první impuls?

K anarchismu jsem se dostal někdy kolem osmnáctého roku svého života, kdy jsem si od jistého aktivisty půjčil časopis A-kontra, který mě zaujal. Dosavadní punková subkultura mi po čase coby snaha o protest proti společenským nedostatkům přestávala stačit. Představovala pro mě sice určitou symbolickou formu odporu proti konformitě a státní zvůli, avšak nenabízela vlastní alternativu. Tu jsem našel právě v anarchismu.

Z jakého důvodu má v sobě anarchismus zakořeněn hluboký odpor proti státu a požaduje jeho zrušení? V čem by byl anarchismus lepší než současný systém?

Anarchie je zcela přirozené uspořádání lidské společnosti. Jejím krédem je rovnost a solidarita. Stát byl původně vytvořen volnou dohodou lidí, kteří v něm viděli zjednodušení chodu společnosti. Postupem staletí však ztratil svůj původní význam a stal se z něj pouze umělý subjekt, chránící zájmy bohaté podnikatelské a poslanecké „elity“. Většině lidí tento stav vadí, avšak málokdo má dnes, po čtyřiceti letech politického vykořisťování, energii do jakékoli politické aktivity. Anarchismus by byl lepší z celé řady důvodů (úcta k přírodě, upevnění morálních hodnot atd.). Současný kapitalismus je postaven na tendenci využít veškerých zdrojů (lidských i přírodních) na maximum, což obvykle končí velmi špatně.

Anarchie pro vás znamená vyšší formu svobody. Proč se v současné době svobodný necítíš?

Nemůžu říct, že se necítím svobodný, onu tu svobodu může každý chápat jinak, nehledě na to, že svobodu lze definovat dle nejrůznějších měřítek (např. ve srovnání s fašismem). Pro anarchisty je klíčový pojem „svobodná práce“. Nemůžeme souhlasit s tím, že pracující se často dostanou do situace, kdy musí přijmout jakoukoli práci, protože by se jinak dostali do existenčních problémů, čehož může lehce využít zaměstnavatel nadiktováním zcela neetických pracovních podmínek. Nemůžu však souhlasit s názorem, že žijeme v demokracii. To, že mi někdo lže celé volební období a já si můžu akorát za čtyři roky zvolit někoho jiného, kdo mi bude lhát stejně – to není demokracie.

Anarchismus je stejně jako komunismus levicový politický směr, jaký je tvůj názor na komunismus? Byl bys ochoten je někdy volit nebo bys spíše podpořil zákaz jejich působnosti?

Bavíme-li se o komunismu ve smyslu autoritářském – bolševickém, určitě bych podpořil omezení jejich působnosti. Srp a kladivo stavím na stejnou úroveň jako hákový kříž, a protože i neonacisté působí v ilegálních organizacích, je spravedlivé tam zařadit i příznivce Stalina. KSČ(M) bych nevolil.

Anarchisté se často účastní různých demonstrací, mnohdy i velice agresivních (například při zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze). Máš nějakou osobní zkušenost s těmito projevy protestu? Souhlasíš s nimi?

Demonstrace, kterých jsem se zúčastnil, měly veskrze poklidný charakter. Když probíhaly protesty proti MMF, bylo mi 14 let. Myslím, že jsem je tehdy ani nezaregistroval. Co se týče agrese účastníků, jejich počínání je většinou zkresleno médii. Pokud policie brání těm, kteří svým protestem nepropagují hnutí směřující k potlačení práv a svobod občana projít městem v rámci řádně ohlášené demonstrace, kdo je pak agresorem, dojde-li k bitce mezi aktivisty a policií? Agresivita policie je však pro média zajímavá jen v případě, dojde-li k napadení „výše“ postavené osoby (viz napadení Kateřiny Jacques), zatímco pokud nějaký opilý primitiv rozkope telefonní budku, média jeho počínání ihned označí za standardní politiku anarchistů.

V Maďarsku nedávno místní anarchisté vydali svých deset požadavků, z nichž mne nejvíc zaujal devátý bod – „Civilní a veřejné služby nesmí chránit kapitalistické zájmy!“ Jakým způsobem chrání civilní a veřejné služby kapitalistické zájmy?

To lze ukázat na celé řadě případů. Státní média totiž nikdy nemluví o zločinech kapitalismu. Při záběrech z demonstrací obvykle stavějí demonstranty do role „těch špatných, kteří neví co je pro ně dobré“, při vyvlastnění půdy pro zahraniční investory nikdy nemluví o lidských právech a když je zmínka o válce v Iráku, nikdy se z korporativních médií nedovíme, že Bush má zálusk na tamější ropu.

Anarchisté se většinou rekrutují z řad studentů a mladých lidí obecně, znáš i nějaké starší spoluobčany, věřící v anarchii nebo je to pouze úlet teenagerů?

Tato domněnka je zcela mylná. Anarchisté působí po celém světě, zejména v odborových organizacích (např. CNT-AIT) či v celé řadě jiných hnutí, které by se stěží daly označit jako hnutí mládežnická. Mezi anarchisty patřila a patří celá řada spisovatelů (Neumann, Hašek, Gellner…) a intelektuálů (např. americký lingvista Noam Chomsky, či český sociolog Jan Keller, který s anarchismem sympatizuje). Co se týče českého anarchismu, v současné době je s hnutím spjato mnoho lidí, jejichž věk se dá označit jako „střední“. Zmínit můžeme např. bývalého redaktora časopisu A-kontra Jakuba Poláka a Josefa Šumfrleho, českého umělce Egona Bondyho a celou řadu dalších členů anarchistického hnutí.

Jakým způsobem se snažíte zlepšit veřejné mínění o vás? Pořádáte kromě demonstrací i nějaké „normální“ akce, kam by mohl beze strachu přijít běžný občan?

Nemyslím si, že demonstrace by nebyla „normální akce“. V sousedním Německu je běžné, že se na antifašistických demonstracích scházejí desítky tisíc lidí, mnohdy důchodců. Co se týče ostatních akcí, kromě webových stránek se objeví i občasné přednášky některých našich aktivistů na univerzitách. No a samozřejmě celá řada benefičních koncertů, infostánků a kampaní během celého roku.

Nedávno proběhly troje volby – do parlamentu, do senátu a do zastupitelstva. Účastnil ses některých a případně koho a z jakého důvodu jsi volil nebo z jakého důvodu jsi nevolil?

Jako anarchista jsem zastáncem bojkotu voleb. Chceme totiž demokracii přímou, nikoli parlamentní. A tuto alternativu žádná z kandidujících stran bohužel nenabízí…

Každý režim, obzvláště pokud je takto extrémní, má své odpůrce. Vzhledem k tomu, že anarchismus je radikální levice, staví se proti vám radikální pravice, například Národní odpor. Jaký je tvůj názor na takto smýšlející lidi?

Otázkou je, zda lze vůbec anarchisty řadit do pravolevého spektra, přihlédneme-li k faktu, že chtějí zcela odlišné uspořádání společnosti. Každopádně současný vliv ultrapravice zcela chápu. Doba je chaotická, tradiční hodnoty střídají hodnoty zisku a nejistí jedinci hledají zakotvení u silného vůdce. Proto se tolik lidí uchyluje k bolševismu a fašismu. Jsem však přesvědčen, že většina příslušníků ultrapravice se rekrutuje z řad radikálních fotbalových fanoušků, mezi nimiž je jen mizivé procento jedinců schopných vést smysluplný dialog.

Proti radikální pravici vznikl spolek Antifa, který se řídí heslem „Více než slova“ a často organizuje přímé útočné akce proti neonacistům. Souhlasíš s nimi?

K hnutí Antifa jsem měl dříve celou řadu výhrad, neboť jsem stále doufal, že pacifismus těch chytřejších dokáže porazit primitivní agresi těch hloupějších. Dnes už tyto lidi chápu. V průběhu let začalo docházet ke stále častějším útokům neonacistů na studenty, příslušníky subkultur, ale i náhodné kolemjdoucí. Začalo přibývat těch, kteří jejich útokům podlehli. Legislativa však nechala tento trend bez povšimnutí, a proto vznikla Antifa, protože ochrana ze strany policie evidentně selhala. Je to jen přirozený důsledek fašistického násilí.

Kdyby existovala možnost vymazat celou ideologii fašismu a neonacismu za cenu stejného kompletního zrušení anarchismu – souhlasil bys s tím?

S tímto bych určitě nesouhlasil. Ideologie fašismu jako taková může ukázat společnosti odstrašující příklad politického uspořádání a upozornit na stále číhající nebezpečí pro svobodu. Anarchismus zase posunuje vývoj lidské společnosti dopředu. Pokud by se obojí zrušilo, zcela jistě by vznikl „Orwellovský stát“, který by po čase zdegeneroval.

Jak se stavíš k otázce rasismu? Snažíš se nějak aktivně pomáhat národnostním menšinám? Co si myslíš o nedávno tolik propírané tématice pozitivní diskriminace?

Ano, v tzv. Romské otázce se snažím být aktivní hlavně tím, že pomáhám na základních školách v rámci jistého projektu s doučováním sociálně slabých dětí. Článek byl naprosto úžasný. Autor argumentoval tak pečlivě, že mu skutečně nelze nic vytknout. Souhlasím s názorem, že rozbijí-li nájemníci byt, nemají právo na nový. To je důsledek čisté logiky. Uchází-li se však o práci romský a ne-romský lékař, je správné „pozitivně diskriminovat“ Roma, neboť více Romů v intelektuálně-vědecké sféře přispěje k řešení romské problematiky a k jejich integraci do společnosti.

Česká republika je již nějaký čas součástí Evropské unie – byl jsi pro vstup anebo proti?

Těch pro i proti byla celá řada, takže jsem byl na vážkách. Je pravda, že Evropa musela vytvořit nějakou ekonomickou protiváhu USA, na druhou stranu však přichází celá řada norem, tudíž asi tak – z bláta do louže.

V Americe demokraté vyhráli poslední volby a pravděpodobně dojde k alespoň částečnému odsunu vojsk z Iráku, myslíš si, že je to dobré znamení anebo špatné, že by tam americká vojska měla ještě zůstat?

No… mohla by ještě znásilnit pár žen a dětí, vyprovokovat fundamentalisty k několika atentátům a natočit ještě pár videí týraných zajatců :) :) SAMOZŘEJMĚ že by měli odejít z území Iráku. Irák je druhý Vietnam. Nemyslím si však, že by výměna koryt mezi demokraty a republikány nějak výrazně změnila zahraniční politiku USA.

Díky za rozhovor ;-)

Komentáře [29]

A nový "design" je kompletní

2006-11-10 03:43 napsal Lukáš Havrlant

Jistě si již mnozí z vás všimli, že A tak dále nevypadá jako vždycky, ale že je jakási jiná (ti z vás, kteří si toho nevšimli prosím vyzkoušejte pořádný refresh a pokud ani to nepomáhá, znamená to nejspíš, že jste tady poprvé a starý design jste neviděli…). Mohu potvrdit, že se nemýlíte, tento bločík změnil svou tvář a přibylo i několik nových funkcí. Důvod pro změnu byl ryze praktický – starý web měl takový nehezký nešvar a sice, že nebylo kam dát menu. Neměl jsem pomalu ani odkud odkázat RSS ;-). Toho jsem se chtěl zbavit, protože jsem potřeboval více místa na další fíčury anebo třeba na odkazy jednotlivé kategorie, které jsem zavedl. Proto vzniklo tohle. Je to jednoduché, asi to není moc hezké, ale co no, je to zase praktické a lehce se v tom orientuje, snad. A ještě lépe se v tom bude orientovat, až pořádně zprovozník odkazy na předešlé články, nějak mi to pořád blbne.

Takže nyní ke změnám. Web jsem rozšířil na tisíc pixelů, při menší rozlišení by se měl web scvrknout a to nově dokonce i v IE. V pravém sloupečku přibylo mnoho nových věcí, například klasické „LaTrinovské“ Tipy odjinud (aneb „Nepřehlédněte“), dále jsem celý bločík rozdělil (prozatím) do tří kategorií, je pravděpodobné, že brzy nějaké přibudou. Za zmínku ještě stojí sloupeček poslední komentáře a poslední články, které snad taky někdo využije.

Přidal jsem zde také vyhledávání, které na starém webu chybělo, ale pozor, není to jen tak ledajaké hledání, je propojené s AdSense, třeba se mi na tom podaří vydělat. Docela se těším, až bude AdSense i pro obsah.

Mezi další změny patří pár javascriptových blbůstek jako přidání uvozovek kolem citátů vygenerevaných přes Texy! nebo odkaz „reagovat na tento komentář“ pod každým komentářem. Bohužel je to má vlastní Javascriptová výroba, ne žádný plugin, takže odkaz poté není klikací, jak asi jsme všichni zvyklí… No co, třeba časem. To by bylo víceméně všechno, nevím, co bych ještě řekl. Enjoy :-)

Aktualizace:
Abych někoho nemátl – už je tu zase starý dobrý design ;-).

Komentáře [19]

Kdopak jde do Olomouce na informatiku?

2006-07-21 16:04 napsal Lukáš Havrlant

Tak jsem se s konečnou platností rozhodl, že půjdu do Olomouce, nějaké ty potvrzovací papíry se už dávno poslaly a teď by mě zajímalo, kdo vlastně se mnou bude chodit. Takže neznáte někoho, kdo bude chodit na Univerzitu Palackého obor informatika (B1801)? Jsem na nějakém bakalářském, prezenčním s navazujícícm magisterským.

Zkoušel jsem už hledat na spolužácích, ale bezvýsledně, buď jsem tak neschopný anebo tam informatici ještě svou třídu nemají. Jeden kámoš co jde na farmaceutiku už tam právě svou třídu našel, tak jsem se taktéž vydal hledat a nic. Zakládat se mi to nechce, ještě bych se o to musel starat :-). Navíc bych se vsadil, že tam beztak jsme, jen já to neumím najít. Přinejhorším to založím, no.

Jinak jsem zvědav, jak moc velká sranda na té informatice bude a upřímně doufám, že tam nebude moc takových těch klasických informatiků jak je kdysi krásně popsal Charlie:

Bílá kůže, brýle, bílé počítačové tričko, shrbená páteř, introvert, sociálně neinteligentní, trávící u počítače veškerý svůj volný čas.

Byl jsem vlastně na jedněch příjimačkách na informatiku (všude jinde jsem se dostal bez) a vypadalo to tam docela v klidu. I když minimálně jeden člověk tam na ten popis seděl naprosto přesně, ještě bych připsal krvavě rudé oči (aneb tady někdo hrál do pěti do rána Dooma :-)).

Komentáře [24]

Web o Flashi přestěhován

2006-07-15 10:20 napsal Lukáš Havrlant

Za pár dní vyprší má první pořízená doména oflashi.net a protože nejsem milionář, rozhodl jsem se obsah tamějšího webu strčit na svou novou doménu havrlant.net. Tudíž pokud jste znali a používali pročítali můj první web o Flashi, zamiřte odedneška spíše na adresu www.havrlant.net/flash. Web jsem skoro nijak neupravoval, pouze jsem zrušil část rejstřík, jelikož v něm stejně bylo popsáno pár symbolů a tím to haslo.

Ještě nevím, jestli zachráním starší weblog nebo ne, nic moc extra dobrého tam nebylo, takže nejspíše podle nálady. Konec hlášení.

Komentáře [8]

Tak už to mám taky za sebou

2006-06-01 21:59 napsal Lukáš Havrlant

Ale byla to sranda, ta maturita :-).

Celou dobu jsem byl relativně klidný, nervozita mě přepadala pár posledních dní akorát v noci, když jsem rekapituloval, co všechno jsem za ten den nestihl, ale ráno to ze mě vždycky spadlo. Až včera odpoledne jsem chytl nějakou blbou náladu, kdy mě prostě nic nebavilo a nechtělo se mi dělat absolutně nic. Učení už mi lezlo krkem, rozdělávat nějakou práci by asi taky nebyl nápad, nikdo ze třídy online nebyl, abych zjistil informace (všichni už slavili, protože jsem byl v poslední čtveřici), takže zcela klasický a obyčejný dojeb.

Ráno jsem se probudil s neutrální náladou, avšak velmi brzy jsem zjistil, že nevím co je metoda Per Partes a neumím pořádně použít substituci v integrálním počtu. Záhy mi docházely všechny možné věci, které vlastně neumím, s hrůzou jsem zjistil, že polovina věcí z matiky a informatiky mi dost uniká. No nic, přestal jsem se nervovat, stejně už to nemělo cenu. Naobědval jsem se (mimochodem – taky jste před maturitou zhubli tak tři kila?) a vydal jsem se na cestu.

Ve škole jsem samozřejmě potkal ty, co maturovali ráno, všichni šťastní a samozřejmě volali domů rodičům. Nejhorší na všem bylo, že ve druhé třídě bylo pouze 28 žáků (nás je 32), takže ti už slavili všichni, odpoledne už od nich nikdo nematuroval. Ještě jsem na poslední chvíli odevzdával seznam četby, kde – abych udělal radost Derovi – figurovalo Devatero pohádek hned vedle Mechanického pomeranče. Škoda, že na seznam nakonec nedošlo.

První na řadě byla matika. Poměrně klidný tahám logaritmy. Hmm, dokázal bych si představit hezčí téma. No nic. Usedám někde dozadu, spolužák, co byl přede mnou, už na tabuli píše něco k lineárním rovnicím. Po patnácti minutách příprav nemám spočítaný ani jeden příklad. Jeden byl natolik lehký, že se mi ho nechtělo dopočítávat, druhý jsem nepochopil :-) a třetí jsem nezvládl. No, přiznám se, že k tabuli jsem šel s rozporuplnými pocity. Naštěstí jsem ze sebe vychrlil prakticky všechny možné definice a s příklady mi trochu pomohla zkoušející. Většinou stačilo naťuknout a všechny příklady co jsem nepochopil či nezvládl jsem nakonec na tabuli spočítal s přehledem sobě vlastním :-). S úsměvem na rtech odcházím.

Po půlhodince relativního klidu nastupuji na češtinu. Losuji si otázku. Baroko. Hmm, nedokážu si představit horší otázku, možná tak nějakou poezii. Usedám na potítko, profesor mi přináší lestra, papíry a básně a pronáší nezapomenutelné: „Já miluji baroko“. Co byste mu na to řekli? Po 15 minutách jsem si na papír napsal čtyři dvouslovné poznámky. Opět optimistické. Usedám před porotu a začínám koktat něco neuvěřitelně trapného. Profesoři pokládají otázky, jelikož mi hodně brzy dochází dech a hlavně řeč. Měl jsem štěstí alespoň v tom, že když se zeptali jestli to bylo tak nebo takhle, tak jsem si vždycky vybral tu správnou možnost. Jinak jsem ze sebe nevypotil jedinou srozumitelnou větu dokud jsme se přes všechny ty Miltony a já nevím koho ještě nedostali ke Komenskému, kde jsem aspoň něco věděl. Ovšem dorazil jsem je, když jsem nevěděl, kdy je den učitelů :-). No, z češtiny jsem odcházel spíše zpocený, než s úsměvem…

Třetí byla angličtina, které jsem se i docela obával. Tahám otázku, uoala – počasí. Hmm, takové neutrální téma, ani dobré ani špatné. Pročetl jsem si text o uprchlících, došlo mi, že should by mohlo být modální sloveso, sepsal jsem něco k ročním obdobím a šel si sednout do horkého křeslo. Ze začátku pohoda, ten text nebyl těžký, pak jsem chvíli mluvil o jaru, ale potom už se mě začali ptát. Když se mě ptala naše profesorka, tak to bylo více méně v pohodě, ale byla tam ještě jedna, přísedící, a to pokládala složitější a hlavně delší otázky, místy jsem nestíhal. Obvykle jsem něco krátkého a výstížného řekl a se zoufalým pohledem se pak otočil na tu naši :-). Ke konci se mě přísedící zeptala, jestli třídíme odpad, došli jsme nějak k ekologii, tak jsem nějak zmateně prohlásil, že ne, což ona okomentovala výkřikem „I'm shocked!“ Skoro jsem se až lekl. Tak jsem potom vykoktal, že jsem to tak nemyslel, ale díky bohu už byl konec. Takže anglina pohoda, úsměv na rtech :-).

Poslední informatika. Té jsem se nebál za předpokladu, že si nevylosuju fakt blbou otázku. Přesunul jsem se do počítačové učebny a vytáhl si pětadvacítku. Inu, byla to snad jediná otázka, na kterou jsem se v IVT ani nepodíval. Takže jsem měl radost. Kdo by si taky chtěl vytáhnout téma „webdesign, tvorba webu“, že? ;-) Hned po vytáhnutí jsem si dovolil vtípek, jestli můžu rovnou začít nebo se musím jít 15 minut připravovat. Tak že prý se musím jít připravovat. Tak jsem tam popsal skoro dvě A4 různými poznámkami, posledních deset minut jsem už jen sledoval výkon svého kolegy, který nebyl zrovna nejlepší, ač si vytáhl jedničku – algoritmy (úplný základ). On je spíš expert na harware, což jsem zase moc nechtěl já, takže to bylo koktání asi jako já v češtině. Když jsem se pak jiného kámoše zeptal, jak ta moje maturita probíhala, prohlásil, že to bylo brutální. V podstatě jsem vedl monolog s tím, že mě zkoušející občas přerušil, ať se taky dostaneme k něčemu jinému, jinak bych se za těch patnáct minut nedostal přes HTML 3.2 :o). Opět jsem osazenstvo počítačové učebny pobavil, když jsem prohlásil, že „word můžeme použít jako HTML editor, ale produkuje prasácký kód“. Prý si mám dát pozor na slova :-). Každopádně předseda se smál, takže pohoda. K nějakému SEO už jsem se ani nedostal.

Po pár minutách vyhlášení, matika výborně, čeština dostatečně, angličtina chvalitebně a informatika výborně. Takže spokojenost. Ta čtyřka tam sice razí, ale co no, Baroko prostě není můj obor :-).

Jo a ten odpad fakt třídíme.

Komentáře [38]

Vítejte na A tak dále!

2006-03-05 18:23 napsal Lukáš Havrlant

Ne, nezbláznil jsem se, tento web se opravdu jmenuje „a tak dále“. Řekněme, že nejsem schopný vymyslet úplně normální a běžné jméno, tak proto a tak dále. Nemá to vůbec žádný smysl, s obsahem tohoto webu to snad nebude mít nic společného, prostě tento název byl v konkurzu a tak nějak vyhrál. Posuďte sami, jak se a tak dále také mohla jmenovat: „Večerníček – příběhy psané po setmění“ nebo třeba „Z nouze ctnost“. Já myslím, že název „a tak dále“ je možná ještě hodně dobrá volba. Pokud by někdo chtěl použít některý z předcházejících názvů, má mou plnou podporu.

Jako vždy se vznik tohoto webu neobešel bez několika problémů. Předně ještě včera vypadala tato sajta asi jako krávou vyžvákaná košile, neuspořádané části jedotlivých stránek, z textur na pozadí se málem jednomu udělalo špatně a celkový dojem musel být opravdu odstrašující. Naštěstí mne dnes napad nápad, prošel jsem své oblíbené weby s volně dostupnou grafikou a ejhle – měl jsem vybráno a než jsem stačil říct švec, bylo vymalováno, poskládáno a dokódováno. Mimochodem bych chtěl upozornit na to, že tento web používá zcela logický box-model, čímž jsem si ušetřil spousty klení a ran do stolu, když se mi změně paddingu o dva pixely rozhodí celá stránka. No, o tom ale někdy jindy. Za největší problém bych pak označil nemožnost komentovat. Doporučení pro všechny: pokud máte v nastavení zaškrtnuté políčko „uživatel musí zadat email“, nezapomeňte také do formuláře vložit políčko pro email. Bez něj se pak opravdu komentovat nedá, věřte mi. Druhá možnost je tedy ono osudné políčko odškrtnout. Chyba trvající doteď je pak opravdu velká hromada hlášek při jakékoliv „ukládací“ činnosti. Například chci-li se průběžně podívat, jak můj rozepsaný článek vypadá, uvidím něco takového:

problém s Texy!

No, není to nic příjemného. Ani si nepřejte vidět, co vídávám při samotném publikování článků… Byl by-li nějaký nápad, určitě vyzkouším. Sice to prozatím funguje, ale ty hlášky jsou otravné.

Mimochodem víte, že tohle je už můj třetí weblog? Ač jsem se i já tentokrát vzdal označení weblog a pokud se nepletu, tak ho tady nikde nenajdete. Když si zavzpomínám na svůj první blog… Jóó to byly časy. Pohoda, klídek a tak vůbec. Ale moc dobře si pamatuji, že už tehdy jsem měl vysoké ambice. Po přečtení knihy „Nenuťte uživatele přemýšlet“ jsem samozřejmě byl plný informací o použitelnosti a uvažoval jsem, že bych mohl začít psát třeba pro Interval. Jak málo chybělo, abych tam opravdu napsal (email)… Škoda, pan Málek byl tedy ochuzen o hromadu „vynikajících“ článků, jako je například tento (určitě ho to strašně mrzí :o)). Druhý weblog byla taky spíše taková legrace či blbost, což už je poznat z jeho názvu. Nicméně nakonec jsem tématicky skončil úplně někde jinde. Tudíž odhadovat, o čem budu psát je těžké, ale myslím, že to budou buď blbosti nebo pohodové články o HTML no a sem tam taky něco o té pochybné reformulaci HTML do XML ;-). Zcela jsem zrušil kategorie, přijde mi to jako zbytečnost, akorát se pak nemůžu rozhodnout co kam dám. Radši se budu snažit psát všechno co nejzábavněji.

Jinak dozajista jste si všimli, že na webu není ani známka po jakékoliv navigaci. No, nezmýlili jste se, žádná tady není, protože jsem prozatím nepřišel na to, kam bych ji měl vrazit, aby mi nezkazila můj jinak poměrně hezký design (většina mých vlastní designů se mi líbí, nevím proč). Ale nebojte se, všechno bude, o odkazy vás neochudím, akorát asi nebudete na hlavní straně. Samozřejmě pokud už na mě někdo odkázal, kdyby přepsal alespoň tu adresu odkazu, byl bych mu vděčný a kdyby přepsal i název webu, tak to bych byl úplně v sedmém nebi. A ještě bych rád odkázal na RSS zdroj a pak také na dva weby (první a druhý) odkud jsem si „vypůjčil“ zde použité obrázky (řekněme, že nejsem schopný si něco pořídit nebo udělat sám, což je pravda). Ještě jsem spustil svůj vlastní osobní web, tak se taky můžete kouknout, ale ještě to není úplně v provozu. To by snad mohlo být pro začátek všechno, mějte se.

Komentáře [14]